Smuteční květiny

Smrt člověka je považována za ukončení života nebo jeho proměnu. Přestože rituál posledního rozloučení se zesnulým je v každé kultuře a náboženství  odlišný, květiny jsou vždy jeho důležitou součástí. Jsou to právě květiny, prostřednictvím kterých projevujeme vzkaz a úctu k zemřelému a soustrast nad ztrátou milované osoby pozůstalým.
Nejčastějším způsobem pochování ostatků zesnulého je uložení do země nebo spálení (kremace). Pohřbívání žárovým způsobem bylo známo již v době kamenné a železné, v Evropě se hojně používalo až do 8. století. Se sílícím vlivem křesťanstvím se však od tohoto způsobu pohřbívání upouštělo a bylo nahrazeno ukládáním ostatků zemřelých do země. Teprve až po 2. světové válce, kde tehdejší politická situace nepodporovala církevní zvyklosti, se opět začalo s žárovým pohřbíváním. I v součastné době je tak nejčastějším způsobem pohřbíváním ostatků zemřelého zpopelněním a uložením popela do urny. Změny ve způsobu pohřbívání se projevují i ve smuteční floristice. Přestože s rostoucím počtem kremací klesá zájem o honosné dekorace rakví, můžeme tento nedostatek kompenzovat nabídkou květinových přízdob uren. Tak jako rakev, má i urna určité výtvarné a technické zákonitosti, které musíme při její květinové přízdobě respektovat.